Historie adventismu v okolí Ivančic začíná v roce 1937, kdy se do Dolních Kounic přistěhoval první adventista br. Hlaváč. Díky němu se zde začíná nést lidem poselství o Boží lásce. Brzy je pokřtěno 6 sester, které neváhají šířit evangelium dále.

V roce 1960 jsou pokřtěni manželé Ondráčkovi, kteří bydlí přímo v Ivančicích, a v jejich malém domku se začíná scházet malá skupinka věřících. Velkou zkušeností a povzbuzením bylo, když přišla sestra z církve českobratrské evangelické. Tato sestra bydlela vedle pozdější sborové místnosti a starala se o modlitebnu.

V Letkovicích vzniká další malá skupinka. Jako členové v té době všichni patřili pod brněnský sbor, ale pravidelně se scházeli v jednotlivých rodinách k bohoslužbám. Postupně se rozrůstají a začíná se uvažovat o vhodném a důstojném prostoru pro konání bohoslužeb.

Po obdržení souhlasu státní správy bylo dohodnuto společně s církví Českobratrskou evangelickou i církví Československou evangelickou husitskou společné užívání jejich modlitebny. Místo ke scházení je historicky významné. I samotné jméno ulice „Ve sboru“ svědčí o tom, že už v minulosti zde existoval sbor – kaple církve bratrské. První slavnostní bohoslužba se zde koná 5. Května 1972.

Do Ivančic začínají dojíždět bratři a sestry i ze vzdálenějších míst, protože se zde cítí dobře a vnímají velké Boží požehnání ve svých životech.V roce 1981 začíná navštěvovat sbor v Ivančicích jednou za měsíc skupina mládeže z brněnského sboru se svým programem a v únoru roku 1982 zde poprvé začínají probíhat přednášky pro přátele, jejichž součástí je prezentace dokumentárních snímků z historie města Ivančic.

Po desetiletém scházení se v kapli začíná počet členů ubývat. Sestry, které stály v začátcích vzniku sboru, postupně umírají a mladší rodiny se vrací zpět do brněnského sboru, aby jejich děti mohly navštěvovat sobotní školku. Po nějaké době se zde opět vrací, aby skupinku v Ivančicích podpořili.

Mezitím vzniká malá skupinka v Moravském Krumlově za vydatné podpory bratra Matouška, který byl zde jako první pokřtěn. I když se tito lidé také nemají kde scházet, a střídají různé prostory, přesto je zde cítit Boží působeni.

Po mnoha létech jsou vyslyšeny naše modlitby a v roce 1995 je zakoupen dům v Ivančicích pro kazatele, který má na starosti pouze toto město a jeho okolí. Zanedlouho je také zakoupen bývalý hostinec. Je to trochu zvláštní, ale vyhovující místo. Po několika menších úpravách se 17. ledna 1996 koná slavnostní otevření a vysvěceni nové modlitebny. Už se zde nebude čepovat pivo, ale Boží slovo. A zadarmo.

Velkou oporou a podporou byli bratři a sestry, kteří s láskou a ochotou po celá léta sloužili ve sborovém společenství. Nezapomínáme také na kazatele, kteří zde působili. Od roku 1937 až do dnešní doby zde neslo evangelium 17 kazatelů. Díky jim všem, neboť každý zde vykonal kus práce a přispěl velkou měrou k růstu církve v těchto končinách. Na všechny vzpomínáme a děkujeme našemu Pánu Bohu za ně.

A i když lidé přichází a odchází, jsou chvíle smutné i radostné, sboreček v Ivančicích přetrvává a roste.